Vždy jsem měla ráda zvířata, přírodu a umění.  Tyto mé lásky jsem spojila v jednu roku 1999, kdy jsem se náhodou ocitla v dílně sochaře Jirky Pošvy. Ten mě naučil všechno podstatné o hlíně. Už od začátku se mi nejlépe pracovalo se šamotkou - to je ta s drobnými kamínky.

Tento materiál mě začal fascinovat čím dál víc, jeho energie, jemnost a zároveň i hrubost právě díky šamotu. Práce s ní je fascinující – je to vzájemné propojení energií. Nabízí se mi ve své základní formě a čeká na mou energii a invenci, na nějaký můj otisk. Práce s hlínou je velmi uklidňující a zvlášť lidé mající hlavu v oblacích (což má mnoho umělců) se díky ní mohou uzemnit.  Úžasné na keramice je to, že pracujete se všemi čtyřmi živly.

Prof. Jan Hendrych o mém díle:

Komorní plastiky Mony Lipi jsou tematicky zaměřeny na život zvířat. Autorka používá různé materiály, od keramiky, bronz, sklo, po plastické hmoty. Plastiky jsou vesměs citlivě odpozorovány z reality, mají příjemnou míru stylizace, autorského osobitého vidění a ženského cítění.
Z prací, které jsem měl možnost poznat, mohu konstatovat, že výtvarná úroveň, citlivost a uměřenost vždycky zaručovala vysokou kvalitu prací.  Její plastiky nepostrádají humor. 
 

Prof. Boris Jirků o mém díle:

… její outloň váhavý, chvostan bělolící, urzoun, kapybara, babirusa, surikata a další jsou vlastně bajkami, kdy zvířátka jsou podobenstvím a nadsázkou lidských vlastností a jejich milým křivým zrcadlem. Není to prvoplánová jednopohledová karikatura, ale soliterní plastika nabízející plnou sochařskou formu ze všech stran, umocněnou kvalitními ušlechtilými materiály, jako jsou glazovaná keramika, nebo patinovaný bronz. Její práce jsou pozitivní zprávou a to v dnešní době,  není věru málo…